|
|
Vliv stárnutí na změny v hematologických a imunologických znacích u sýkory koňadry (Parus major)
Krajzingrová, Tereza ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Remeš, Vladimír (oponent)
iii II. Abstrakt (CZ) Stárnutí je podle "Disposable soma theory" (v překladu teorie "Tělo na jedno použití") důsledek adaptivního rozložení investic mezi jednotlivé složky životních procesů jako jsou tělesný růst, reprodukce či sebeudržovací procesy v závislosti na předpokládané délce dalšího přežití jedince. Na mírů investic mohou působit vnější faktory jako znečištění prostředí, anebo lze příčinu hledat v nákladnosti reprodukce. Účelem mé diplomové práce je objasnit vztahy mezi věkem jedince, vybranými hematologickými znaky, aktuální reprodukcí, účinností vrozené imunity a kontaminací těžkými kovy. Poměr heterofilů ku lymfocytům (H/L poměr) byl použit jako ukazatel stresu způsobeného těmito fyziologickými výdaji. Tato práce shrnuje část dat sesbíraných v rámci desetiletého výzkumu sýkory koňadry (Parus major) na území Prahy, kterého jsem se účastnila. Máme k dispozici data o více jak 300 opakovaně odchycených jedincích. Struktura tohoto unikátního datového souboru nám umožňuje sledovat změny ve studovaných znacích v průběhu života jedince. Naše výsledky ukazují, že samci oproti samicím během stárnutí zaznamenávají citelný nárůst H/L poměru. Ačkoliv jsme neprokázali efekt věku na početnost snůšky, ukázalo se, že s její velikostí vzrůstá i H/L poměr, tedy míra stresu. Během stárnutí nebyla pozorována...
|
|
|
Diverzita pářícího chování švábů (Blattodea: Blaberidae)
Dvořák, Tomáš ; Kotyková Varadínová, Zuzana (vedoucí práce) ; Nedvěd, Oldřich (oponent)
Námluvy švábů jsou nápadným a komplexním jevem s ritualizovaným průběhem, na jehož základě jsou tradičně rozlišovány tři typy pářicích sekvencí: typ A - výlez samice, typ B - výlez samce, typ C - žádný výlez. Pouze v rámci čeledi Blaberidae nacházíme všechny tři typy, což z ní činí ideální modelovou skupinu pro studium evoluce námluv. Dosud bylo prozkoumáno 30 druhů této čeledi, avšak popisy námluv jsou mnohdy velmi kusé. Hlavním přínosem diplomové práce je detailní popis a analýza pářicích sekvencí 21 druhů švábů čeledi Blaberidae, přičemž 17 druhů bylo z tohoto pohledu zkoumáno vůbec poprvé. Vůbec prvně byla také zjištěna vnitrorodová variabilita pářicího typu (rod Pycnoscelus). U druhu P. tenebrigera byla navíc objevena pářicí sekvence, která neodpovídá žádnému ze tří definovaných typů. Statistická analýza kvalitativních behaviorálních prvků pomocí vícerozměrných metod a jejich biologická interpretace odhalila, že nejlépe podpořeno je rozdělení pářicích sekvencí do dvou skupin. Navrhujeme tedy rekategorizovat dělení pářicích sekvencí pouze na dva typy - typ původní (totožný s původní definici typu A) a typ odvozený. Neméně důležitými přínosem práce je diskuze nad vztahem redukce křídel a přítomností odvozeného pářicího typu. Taktéž byly vyhodnoceny kvantitativní prvky námluv, které ukázaly pozitivní...
|
|
|
Latitudinální změny v životních strategiích ptáků
Krejčířová, Zuzana ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Ptáci jsou intenzivně studovanou skupinou obratlovců, nicméně většina studií se zaměřuje na druhy obývající severní mírné pásmo (temperátní zónu), přestože největší druhová diverzita ptáků se nachází v tropech. Již delší dobu je přitom znám latitudinální kontrast v životních strategiích ptáků a s ním související změny v řešení kompromisu investic, kdy ptačí druhy mírného pásu upřednostňují aktuální reprodukci a tropické reprodukci budoucí. Tyto posuny v životních strategiích patrně souvisí s délkou života, která se zdá vyšší v tropických oblastech nežli v mírném podnebném pásu. Tato bakalářská práce je rešerší literatury zabývající se latitudinálními změnami ve vybraných znacích životních strategií u ptáků, s důrazem na srovnání tropických druhů a druhů mírného pásu. V první části práce jsou uvedeny rozdíly v prostředí mezi tropickou a mírnou podnebnou oblastí, které mohou v evoluci životních strategií ptáků hrát významnou roli. V druhé části je věnována pozornost jednotlivým znakům životní strategie, u kterých byl latitudinální trend v rámci skupiny prokázán, a jsou představeny hypotézy, které je vysvětlují.
|
|
|
Geografická variabilita ve funkčních znacích ptáků Evropy
Kopsová, Lenka ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Remeš, Vladimír (oponent)
Každý druh se vyznačuje specifickými vlastnostmi, které mu umožňují vypořádat se co nejlépe s podmínkami prostředí, ve kterých žije. Cílem této práce bylo zhodnotit vliv podmínek prostředí na geografickou variabilitu funkčních znaků evropských ptáků. Hodnotila jsem vliv teploty, srážek, produktivity, nadmořské výšky a habitatů (les, neles, křoviny, lidské osídlení, mokřady) na velikost snůšky, počet snůšek za sezónu, velikost vejce, délku inkubace, věk prvního rozmnožování, hmotnost jedince, délku křídla, délku ocasu, délku zobáku a délku tarsu. Pro analýzu jsem použila hnízdní data evropských ptáků pro čtverce o velikosti 50 x 50 km. V každém čtverci jsem vypočítala průměrnou hodnotu znaku pro dané ptačí společenstvo, metodou GLS a OLS jsem pak analyzovala vztah mezi průměrnými hodnotami znaků a podmínkami prostředí v každém společenstvu. Velikost snůšky roste s teplotou, zatímco počet snůšek za sezónu s teplotou klesá; lze tedy předpokládat trade-off mezi velikostí a počtem snůšek, jehož výsledek je dán délkou hnízdní sezóny. Velikost vejce klesá s průměrnou teplotou, což může být tím, že větší mládě má v chladných podmínkách větší šanci na přežití. Délka inkubace roste s teplotou i produktivitou prostředí, asi proto, že v chladných a málo úživných podmínkách se vyplatí inkubovat co nejkratší...
|
|
|
Trade-off mezi velikostí a počtem vajec ve snůšce na úrovni čeledí ptáků
Špaldoňová, Alexandra ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Trade-off mezi velikostí a počtem mláďat ve snůšce patří mezi nejvíce diskutované koncepty teorie životních strategií. Cílem této práce bylo objasnit, jaký je vztah mezi hmotností vejce, velikostí snůšky a hmotností samice na úrovni ptačích čeledí a zjistit, zda existuje souvislost mezi velikostí a počtem vajec ve snůšce a charakteristikami životních strategií jednotlivých čeledí. Z publikovaných zdrojů jsem shromáždila údaje o 5073 druzích ptáků patřících do 146 čeledí. Většina ptačích druhů klade menší snůšky, v průměru tři vejce, jejichž velikost u 112 čeledí ze 130 testovaných pozitivně korelovala s velikostí těla samice. Provedené statistické analýzy dokládají negativní závislost mezi velikostí a počtem vajec ve snůšce u 83 čeledí ze 130 testovaných, ale pouze u 34 čeledí vyšel vztah signifikantní. Na úrovni čeledí ptáků existuje tento vztah nezávisle na hmotnosti samice, což také potvrzuje existenci trade-off mezi těmito dvěma znaky. Souvislost síly a tvaru negativní korelace s charakteristikami životních strategií není však příliš častá. Na základě výsledků je zřejmé, že těsnost korelace souvisí s typem vývoje mláďat a s druhem potravy a současně lze říci, že čím je negativní korelace silnější, tím je delší doba inkubace, doba vzletnosti a druhy se dožívají vyššího věku. Vztah mezi tvarem...
|
|
| |
host ::
RSS.